Přístav Lysá nad Labem - jaká je jeho budoucnost, co může pro Lysou znamenat a co se děje nyní?

Autor: Listy - Lysá nad Labem

Lysá nad Labem v současnosti připravuje smlouvu o spolupráci se Středočeským krajem a Ředitelstvím vodních cest (ŘVC), které bude na Labi u Lysé stavět a provozovat rekreační přístav.

Projekt přístavu se řeší ve městě už mnoho let, intenzivně poslední tři roky. Proběhlo několik veřejných setkání, na kterých měli lidé příležitost se k němu vyjádřit. Smlouvu o spolupráci na investiční akci Rekreační přístav Lysá nad Labem schválilo zastupitelstvo města už v červnu 2024, letos na jaře pak prošla zastupitelstvem územní studie. Přístav prošel zjišťovacím řízení EIA.

Město nyní společně s ŘVC a Středočeským krajem připravuje smlouvu o přípravě společné projektové dokumentace a jejím financování (přístav, infrastruktura, cyklostezky).

Přístav a jeho zázemí se bude budovat na pozemcích města. Lysá nad Labem a ŘVC chystají proto smlouvu o majetkovém vypořádání, která bude určovat, do kdy musí ŘVC na městských pozemcích přístav postavit a za jakých podmínek město následně pozemky ŘVC prodá.

Přinášíme pro připomenutí několik základních informací o přístav →

Co se bude u Labe stavět?

Ředitelství vodních cest (ŘVC) v souladu s územním plánem chce po pravé straně řeky za mostem Bohumila Hrabala postavit rekreační přístav pro 43 lodí. Součástí areálu bude infocentrum, zázemí pro lodě, parkoviště, veřejné WC a odpočinkový areál se zelení. Budou v něm cesty pro pěší i pro cyklisty. Projekt má podporu města Lysá nad Labem.

Kdo to bude platit?

Stavbu přístavu, jeho zázemí a následný provoz platí Ředitelství vodních cest, tedy stát. Počítá s investicí 300 až 400 milionů korun. Další náklady půjdou za krajem, který bude v areálu přístavu stavět krajskou cyklostezku. Město vybuduje vodovod a kanalizaci a městský mobiliář. Náklady budou kolem 20 mil. korun a polovinu z toho město získá budoucím prodejem pozemků ŘVC pro přístav. Dále město plánuje investovat do rozvoje areálu Pod mostem, cyklostezek, parkování karavanů a aut, kde část financí bude získávat z dotací.

Co z toho budou mít obyvatelé města?

Místo bude přístupné všem – včetně místních. Nepůjde o žádný přístav pro velké jachty, ale pro malá plavidla, která už dnes nejsou výsadou pouze elity. Přístav se stane přirozeným cílem, místem procházky k vodě, kde bude veřejné WC, hřiště pro děti, možnost si půjčit loď či se jen zastavit u vody. Cíl projektu je však pro město mnohem větší, a to zvýšit cestovní ruch, přilákat do města turisty, kteří přinesou více tržeb místním podnikatelům, nabídnou nové možnosti podnikání, například vznikem penzionů, kempu, kavárny poblíž přístavu apod. Lysá se může stát místem, které bude pro turisty atraktivní.

Co se stane s přírodou?

Projekt prošel zjišťovacím řízením dopadu na životní prostředí (tzv. malá EIA), byly realizovány potřebné průzkumy, zpracována dokumentace a středočeský krajský Odbor životního prostředí a zemědělství neshledal důvod, aby bylo nutné zpracovávat tzv. velkou EIA, tedy hlubší proces posouzení vlivu projektu na životní prostředí (více v časové ose projektu).

Vybudování přístavu vliv na podobu labského břehu samozřejmě mít bude, cílem je ale vytvořit kultivované území, které přírodu respektuje.

Neohrozí stavba areál „Pod mostem“?

Ne, přístav se bude nacházet kousek od tohoto areálu, který zůstane zachován. Město ho v budoucnu chce rozvíjet.

Kdo o tom vlastně rozhodl a kdy?

Záměr vzešel od Ředitelství vodních cest, které je investorem projektu. O prvních podobách přístavu se mluvilo už v roce 2015. Nejdříve tu mělo vzniknout molo pro krátkodobé stání a mezi ním a areálem Pod mostem překladiště pro Povodí Labe. Zároveň stát stále počítal na tomto místě s nákladním přístavem.

V roce 2023 došlo k výrazné změně projektu, místo nákladního přístavu se postaví rekreační přístav pro malá plavidla. Zastupitelé v červnu 2024 tuto změnu odsouhlasili schválením Smlouvy o spolupráci na akci s názvem Rekreační přístav na Labi. V květnu 2025 schválili podobu přístavu. V březnu 2026 pak zastupitelé souhlasili s územní studií. Zápisy z jednání zastupitelstva či on-line přenosy jsou dostupné na kanálech města.

Nejde na místě postavit něco jiného?

Prostor, kde má být přístav vybudován, je v územní studii určen k vybudování přístavu (rekreačního i nákladního). Zároveň stát toto místo měl v rezervě na nákladní lodní přístav. Město preferuje využití místa pro rekreaci než pro překládání například štěrkopísků, a proto se dohodlo s ŘVC na výstavbě rekreačního přístavu pro dlouhodobá stání malých plavidel.

Co veslařský klub? Neohrozí ho přístav?

Ne, neohrozí, s využíváním Labe naším velkým Veslařským klubem projekt přístavu vždy počítal. Klub byl do jednání o přístavu od začátku zapojen, účastnil se jednání, podával k plánům svoje připomínky, které ŘVC zapracovalo.

Co může přístav znamenat pro Lysou nad Labem?

Moderní uzel v blízkosti města

V blízkosti nynějšího areálu Pod Mostem vznikne rekreační přístav financovaný Ředitelstvím vodních cest. Návštěvníci budou mít možnost v přístavu kotvit, půjčit si loďku nebo třeba nastoupit na výletní loď Král Jiří, která má v plánu do Lysé zajíždět z Poděbrad a Nymburka.

Ráj pro cyklisty

Středočeský kraj připravuje cyklostezku podél Labe vedenou přímo areálem přístavu. Z Lysé budou moci cyklisté vyrazit i směrem do Milovic, například do Mirákula, nebo na jih nově plánovanou trasou na Český Brod a Říčany.

Přívoz do Přerova

Sousední Přerov nad Labem plánuje vybudovat na Labi molo. Mezi oběma městy by tak mohl jezdit přívoz. Lidé by se snadno dostali z Lysé do Přerova a opačně a mohli by navštívit například skanzen.

Přespání přímo u vody

Součástí vize je i vznik kempu poblíž přístavu. Turisté by se tam mohli zastavit a přenocovat, ať už přijedou na kole, nebo lodí. A koneckonců i když přijedou autem, kolo či loď si přece mohou půjčit.

Nový impuls pro místní podnikatele

Rozvoj cestovního ruchu otevírá příležitost pro vznik kaváren, obchodů a služeb ať už v blízkosti přístavu, nebo ve městě. Cílem není stát se turistickým centrem, kde se všechno podřizuje turistické sezóně, ale příjemným místem, kam lidé rádi jezdí, protože je tam krásně, a které má co nabídnout jak místním obyvatelům, tak turistům.

Místo pro příjemné odpoledne

Přístav a jeho okolí se mohou stát přirozeným cílem procházek místních obyvatel. Bude s městem spojen novou infrastrukturou a bude zcela přirozené vyrazit na odpoledne k vodě pěšky nebo na kole, svézt se lodí, půjčit si člun nebo třeba paddleboard nebo posedět s kávou u vody, udělat si piknik. Řeka je pro všechny.

Zámek Lysá nad Labem

Velkou výzvou pro budoucí léta, bude zámek v Lysé nad Labem a podoba jeho využití. Nyní v něm sídlí domov seniorů, který se ale přestěhuje do nových prostor. Zámek by tak mohl hrát roli dalšího z center turistického ruchu ve městě.

Co se děje nyní?

Ředitelství vodních cest, Středočeský kraj a Město Lysá nad Labem připravují smlouvu o společné projektové dokumentaci, kde bude určeno, kdo bude jakou část dokumentace financovat. Za ŘVC, tedy za státem, by měl jít samotný přístav a jeho zázemí, počítá s investicí, jak už bylo řečeno, 300 až 400 milionů korun. Středočeský kraj bude řešit například cyklostezku podél Labe.

Město pak připraví především infrastrukturu, zejména tedy vodovod či kanalizaci a případně mobiliář. Tuto smlouvu by mělo projednávat zastupitelstvo města 24. června. Pokud se budete chtít k přístavu a plánům kolem něj vyjádřit, jste na jednání srdečně zváni.

ŘVC: přístavy spouští další aktivity v regionech, ukazují zkušenosti

Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) disponuje Hodnocením ekonomické efektivnosti na labsko-vltavské vodní cestě, které jasně ukazuje na kritický nedostatek kapacit pro dlouhodobé stání malých rekreačních plavidel. Na Labi v současnosti chybí nabídka pro bezpečné kotvení lodí i standardní servisní služby, jako je ekologické tankování pohonných hmot.

„Ze statistik návštěvnosti přístavišť, která v posledních letech ŘVC ČR na Labi vybudovalo, lze pozorovat rostoucí trend zájmu o vyvázání a celkově zájmu o rekreační plavbu. Vybudováním přístavu s ochrannou funkcí pro bezpečné vyvázání plavidel při zvýšených vodních stavech, který umožní dlouhodobé stání v sezóně nad 48 hodin a zajistí komplexní servisní služby – včetně tankování pohonných hmot, připojení na elektřinu a pitnou vodu, odběru odpadů, jeřábu či sjezdu do vody – bude uživatelům zajištěn komfort na úrovni standardů evropských vodních cest,“ uvádí ŘVC ČR.

Plnohodnotný veřejný přístav pro malá plavidla na Labi zatím nestojí. U plánovaného přístavu v Lysé nad Labem se odhadují investiční náklady ze strany státu prostřednictvím SFDI na 300 až 400 milionů korun. Ačkoliv podrobná dopadová analýza pro přístav v Lysé nad Labem vznikne až s projektovou dokumentací, kdy budou jasnější konkrétní parametry stavby, již dnes však lze jeho budoucí socioekonomický přínos velmi přesně předpovědět. Využít k tomu lze přímou analogii s projekty na jižní Moravě – s přístavem Slovácko (Staré Město) a přístavem Hodonín.

Tato analogie stojí na pevných základech: pokud nový přístav na Labi nabídne srovnatelnou kapacitu (43 plavidel) a totožný standard služeb, nastartuje v regionu identické ekonomické a společenské mechanismy, jaké byly odborně propočítány pro Baťův kanál. Jihomoravská data jasně ukazují, že přínosy rekreačního přístavu se projevují ve čtyřech hlavních obecných rovinách:

1. Multiplikační efekt pro lokální ekonomiku a živnostníky

Zkušenosti z provozu přístavů potvrzují, že samotný přístav je pouze spouštěčem širší hospodářské aktivity. Největší finanční přínos negenerují služby uvnitř přístavního bazénu, ale iniciovaná spotřeba návštěvníků v jeho okolí.

→ Posádky rekreačních plavidel, které v Lysé zakotví, budou utrácet peníze v navázaných sektorech. Tento efekt přímých tržeb v multiplikaci (který v přístavech na Baťově kanále generuje desítky milionů korun ročně) pocítí místní ubytovací zařízení, kempy, kavárny, restaurace, potraviny nebo půjčovny sportovního vybavení apod. včetně potenciálu vzniku dalších v rámci konkurenčního boje.

2. Aktivace trhu práce a investičního potenciálu

Nová infrastruktura přímo stimuluje vznik nových podnikatelských příležitostí, což vede ke stabilnímu rozvoji regionálního trhu práce.

→ Zvýšený turistický ruch a potřeba obsluhy lodí vyvolají poptávku po nových pracovních místech (studie na Slovácku modelově počítá s více než 20 stálými úvazky za rok provozu a stovkami pracovních příležitostí v dlouhodobém horizontu).

Zisková marže lokálních firem navíc vytvoří stabilní investiční potenciál, kdy se významná část peněz vydělaných díky přístavu reinvestuje zpět do rozvoje obce.

3. Zvýšení kvality života obyvatel a příliv lidského kapitálu

Přístav nekončí u ekonomických čísel – má obrovské nekvantifikovatelné přínosy pro obyvatele, kteří v místě trvale žijí.

→ Pestrá volnočasová nabídka a nová moderní infrastruktura zvyšují celkovou atraktivitu města. Pro lidi v aktivním věku je to důležitý faktor při rozhodování, zda v regionu zůstat, nebo se stěhovat jinam. Moderní nábřeží a zázemí pro vodní turistiku tak do Lysé pomohou přitáhnout nový lidský kapitál a zvýší prestiž celé lokality.

4. Stabilní přínos pro veřejné rozpočty

Ekonomický cyklus vyvolaný provozem přístavu se spolehlivě vrací státu a samosprávám v podobě daňových výnosů.

→ Každá koruna utracená za palivo, servis lodí, ubytování nebo občerstvení znamená přínos pro veřejné rozpočty skrze DPH, spotřební daně či odvody z nově vytvořených pracovních míst.

V dlouhodobém horizontu se tyto odvody (jak ukazuje jihomoravský model) sčítají do stovek milionů korun, které se následně mohou vrátit do veřejné infrastruktury.

Analogie s přístavy na Baťově kanále jasně dokazuje, že moderní rekreační přístav není pouhou izolovanou dopravní stavbou. Pro Lysou nad Labem představuje prokazatelný katalyzátor regionálního rozvoje. Data z rozvinutější infrastruktury na jižní Moravě potvrzují, že investice státu do infrastruktury pro rekreační plavbu spouští silnou řetězovou reakci, ze které budou dlouhodobě profitovat místní živnostníci, městská pokladna i samotní obyvatelé regionu středního Labe.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Listy - Lysá nad Labem. Titulek je redakční.